Výlet do Novgorodu – den první

Poslední aktualizace: 26. dubna 2014 | Autor: Michal Pavelka

P1040567

Novgorod, někdy nazývaný Veliký Novgorod. Prvním hlavním městem Ruska, kde všechno začalo.

Právě sem se vypravil a uvidíme, co na mne v této zemi, od Moskvy vzdálené 10 hodin vlakem, čeká.

Vždycky, když chci někam vyrazit, důkladně hledám informace o městu, dopravě, prostě o všem. V tomto případě to ale bylo zcela naopak. Jelikož mé povinnosti a zábava mi nedovolila nic přečíst, tak jsem byl rád, že jsem se aspoň podíval, kde leží můj hotel. S těmito znalostmi jsem ve středu vyrazil na vlak. Vlaky na Novgorod odjíždí z Leningradského nádraží, stanice červené linky metra – Komsomolská.

Hodinu před odjezdem vlaku jsem už na nádraží s jízdenkou v ruce. Po výletu do Kazaně jsem se přiučil a více si to pohlídal. Do vlaku se nastupuje půl hodiny před odjezdem a u každého vagonu v tuto dobu už čeká tlupa nedočkavců. Zařadím se a čekám…

10. vagon, poslední v soupravě, není zcela zaplněn, k mému štěstí nejsou obsazena vrchní lehátka v mém oddílu. Na protějším místě je starší pán, který vypadal sympaticky, ale to jsem ještě nevěděl, co mne čeká.

Čekalo mne 10 hodin jízdy, které jsem chtěl využít ke splnění restů, které se mi ve škole nahromadily. Vytáhl jsem počítač a začal psát vše podstatné. Okolo půlnoci se celý vagon chystal ke spánku, ještě jsem chvíli pracoval a pak jsem to taky vypnul. Povlékl si postel, a zalehl. Musím uznat, že na spodním lehátku je mnohem větší pohodlí než na vrchním, hlavně pro nás velikány. Koleje ještě horší než do Kazaně, takže jsem naklepaný jak řízek před smažením. Člověk se snaží usnout, ale ten pán co vypadal tak sympaticky, už mi vůbec není sympatický. Chrápání na celý vagon mi vážně nedá spát. Takže v osm hodin ráno v Novgorodu vystupuji dost nevyspaný. Ale nedá se nic dělat…

Po cestě vlaku Novgorodem jsem si začal říkat, kam jsem se to vypravil. Sídliště, bordel, „mosty“ z prken. Nic horšího už mne nemůže potkat. Po výstupu z vlaku mne velmi překvapil McDonald hned u nádraží. Vydal jsem se za hledáním mapy a podniku, kde bych se nasnídal. Věřte, nevěřte. Do 10 hodin jsem nenašel žádnou otevřenou kavárnu ani nic, tomu podobného. Po desáté jsem zase chodil místy, kde nic takového nebylo. Takže jsem se najedl až ve 12 hodin, zato už s mapou v kapse.

Teď už zbývalo jenom najít hotel. Ulici jsem našel docela snadno, ale hotel ležící v jakémsi dvoře, kde je bordel jak na smetišti, mi dal vážně zabrat. Naštěstí hotel vypadá lépe a v pokoji mám dokonce televizi a wifi.

P1040530

 

Vybalím a odpočívám. Dám si tři hodinky, ať načerpám síly. Mezitím zaplatím hotel, 800 rublů za noc za 1 lůžkový pokoj, velmi dobrá cena. A vypravím se na výpravu.

Hned ze začátku jsem zahnul jinam než jsem chtěl, ale to vůbec nevadí. Protože stejně dojdu tam kam sem chtěl a tím jsou první dva chrámy.

Церкев Спаса Преображения на Ильине + Знаменсикй собор

Церкев Спаса Преображения на Ильине + Знаменсикй собор

Oba jsou bohužel zavřené, ale to mi vůbec nemusí vadit, protože mne jich dneska čeká ještě dost. Hned o 300 metrů dál je hned další kostel, který je i zvenčí hezčí a je otevřený. Jelikož je venku teplo, tak jsem trošku doufal ve schlazení, ale uvnitř je stejně teplo.

Церкев св. апостола Филиппа/ Kostel svatého apoštola Filipa

Церкев св. апостола Филиппа/ Kostel svatého apoštola Filipa

Uvnitř, stejně jako většina pravoslavných kostelů, je pěkný. Na tom si Rusko nechává záležet. Kouknu do mapy, abych si ujasnil směr a jde se. Najednou se ocitám v říši Alenky, když na stromě vyrostou schody z hub. :-D

P1040536

 

Další zajímavost, kterou jsem si tady už stihl všimnout, že se tady strašně střídá architektura. Lidi postupně staví nové domy mezi starými, místy ještě dřevěnými. Občas to vypadá zvláštně, ale myslím, že si člověk může zvyknout. Přikládám ukázku, kdy vyfocené domy jsou od sebe maximálně 20 metrů.

Natěšen vyrážím dál. Ale co nevidím. Tenhle už to má za pár…

Церкев апостолов Петра и Павла на Славне

Церкев апостолов Петра и Павла на Славне

Už jsem se pomalu dostal k řece, která se jmenuje Volchov. Pozor, ale nesplést s Volhou!!!

Řeka Volchov

Řeka Volchov

Minu další starší kostel, který už také není v provozu bohužel. Ale fotka je, tak proč se nepochlubit.

Церкев Благовещения на Торгу

Церкев Благовещения на Торгу

Odsud je přes řeku možné vidět Monument Vítězství. Velký kůň s „žokejem“, více vám na tu dálku neřeknu, ale slibuji, že to doplním, hned jak tam dojdu.

Monument Vítězství

Monument Vítězství

A už přicházím do samého centra Novgorodu. Začíná to Jaroslavovým dvorem, kde je kostel vedle kostela. Některé přístupné, některé ne. Jsou zde i muzea, ale protože jsem si zapomněl svůj studentský lístek, tak jsem to dneska neřešil, abych neplatil. Však mám ještě dost času.

Odsud už stromovou alejí a přes most mířím k tomu hlavnímu. Tím je Novgorodský Kreml. Most dá zabrat, je trošku moc do kopce. Kreml je otevřen od 6 do 24 hodin, což je docela rarita a navíc zdarma a ještě slouží jako průchod do druhé části města. Součástí Kremlu je dominanta města – Chrám svaté Sofie a zvonice chrámu svaté Sofie.

Звоница Софийского собора + Софийский собор/Zvonice chrámu svaté Sofie + Chrám svaté Sofie

Звоница Софийского собора + Софийский собор/Zvonice chrámu svaté Sofie + Chrám svaté Sofie

Prošmejdím celý Kreml, je zde opět muzeum do kterého se určitě ještě podívám. Díky nevyspání už v šest mám dost, tak zase mířím pěšky k domovu. Celé město se mi zdá malé, ale autobusy tu samozřejmě fungují. Po cestě se stavím v obchodě.

V mém hotýlku je plně vybavená kuchyň, čaj i káva zdarma, což se ocení. Wifi jede dobrou rychlostí. Jen mne trošku děsí ten obrovský pes na řetězu. :-D

Dále přikládám hromadu fotek z dneška… A hurá zítra na viděnou :-)

 

 

Mohlo by vás zajímat…

Další články, které se také týkají témat :

Diskuse ke článku

Přidat komentář
Zatím bohužel bez komentáře - pokud máš k článku co říct, napiš!

Přidat komentář

Máš nějaký dotaz anebo vlastní zkušenost s tématem článku? Nestyď se a napiš. Všichni si tykáme!