Olympijské Soči – Den třetí

Poslední aktualizace: 27. února 2014 | Autor: Michal Pavelka

Olympijské Soči – Den první

Olympijské Soči – Den druhý

Poslední den v Soči. Utíká to moc rychle, ale co člověk nadělá. Po včerejším pozdním návratu se mi nechce vstávat, ale co. Už v devět jsem na nohou a přímo z postele se vydávám k moři, které mám vzdálené deset minut volné chůze od ubytování. Kraťasy a mikina a jde se. Fotku z moře přece musím mít! Deset stupňů a voda ledová jak blázen! Pláž ještě studená, ale zvládl jsem to! Mise splněna.

Černé moře

Černé moře

Po splnění mise vyrážím zpět, dám rychlou sprchu a mířím na žvanec. A odsud už spěchám opět na autobus do Adleru. Zácpy jsou tu denně, ale není to nic strašného jako v Moskvě. Takže za 15 minut jsem u nádraží a tentokrát mě překvapí vážně obrovské fronty u vchodu. Nu což, postavím se a čekám… Nakonec to utíká docela rychleji, než jsem čekal. Za 15 minut už podstupuji druhou prohlídku a sedím ve vlaku. Směr Krásná Poljana na klasické lyžování, 10 km ženy.

Dneska je počasí ještě lepší! Nebe bez mráčku, slunce paří. Zimní olympiáda je trošku horká, ale už tak znělo heslo olympiády v Soči. Cool, hot, our. Plní se to na 100 procent.

Po odpočinku ve vlaku už opět mířím k lanovce. Ještě než zajdu do areálu, zkouším u pokladen koupit ještě nějaký lístek na večer, ale 7000 rublů na zápas Kanady je trochu moc, takže projdu kontrolu a už sedím v lanovce.

P1040047

Znovu se 20 minut pokochám a jsem nahoře. Dneska je tu zatím docela mrtvo. Pár lidí se trousí, tak si nechám udělat aspoň fotku ještě. Ať mám taky nějakou památku.

P1040053

Tou samou cestou se vydám ke stadionu. Cestou zdálky omrknu Český dům, zajdu opět na pivko a párek v rohlíku. Tady se mi poštěstí. Paní neumí točit pivo, takže šílené pěny. Dala mi dva skoro plné kelímky s tím, že je to jedno pivo. Takže vlastně dvě piva za cenu jednoho!!! Jak jsou tady štědří. :-)

Český dům

Český dům

Stadion na klasické lyžování je kousek od biatlonového. Takže zase horská tůra do kopce. Dorazil jsem chvíli před začátkem, tak je trochu složité najít místo. Ale nakonec se po vzoru ostatních posadím ve stráni na sníh. Bunda pod prdel a sedíme.  Teplo je tu teda pořádné, to sluníčko nemá slitování.

V tomto závodě se nepočítá s nějakým českým úspěchem, tak jen čekám, jak závod dopadne.

Závod končí a já vyrážím rychle na lanovku. Snad to bude rychlejší než včera. Špalír už vytvořen, ale z důvodu, že nepouštějí na lanovku někoho, což do dnes nechápu. Ale po chvíli bučení už se to rozjíždí a pranice o místa opět začíná. Dneska je naštěstí světlo a teplo, tak není kam spěchat. Ale když už sedím, cítím se spokojenější. Tak se podíváme, jak vypadala cesta. :-)

Zase sednu na vlak a fičím si to zpět. Dneska už jen volný program. Takže obhlédnu trošku okolí nádraží v Adleru, a vydávám se zpět k ubytování. Kde se dám do kupy a navečer ještě vyrazím na procházku po okolí.

Při cestě domů ale mě v televizi zaujme biatlon, který podle mých domněnek měl začít až za půl hodiny. V hospodě je puštěný hokej, tak si sedám v místní cukrárně. Čaj a tři zákusky pouhých 50 rublů. Začnu chodit častěji do takových podniků. :-) Ondra Moravec získává stříbro a já vyrážím domů.

Vyrážím se projít po okolí. Zamířím k pobřeží, kde jsem se ráno „koupal“. Vypadá to tu taky celkem na rušný život. Restaurace, obchůdky. Dokonce 10 metrů od pláže je tu „Mekáč“. To jsem teda ještě neviděl!!! Ale jdu dál, hledám nějakou hospůdku nebo podnik, kde strávit večer. Všude moc lidí, nebo se mi to nezdá. Tak okolo deváté večer vyrážím domů a chystám se ke spánku.

P1040094

Ještě si sbalím batoh, ať ráno mám klid. Kouknu v televizi na Kanadu a jde se spát. Ráno se stává brzo.

 

Galerie dneška

 

Mohlo by vás zajímat…

Další články, které se také týkají témat , , :

Diskuse ke článku

Přidat komentář
Zatím bohužel bez komentáře - pokud máš k článku co říct, napiš!

Přidat komentář

Máš nějaký dotaz anebo vlastní zkušenost s tématem článku? Nestyď se a napiš. Všichni si tykáme!