Olympijské Soči – Den první

Poslední aktualizace: 26. února 2014 | Autor: Michal Pavelka

Konečně se dostávám k napsání zážitků z letošní olympiády v Soči. Olympiáda sice už byla ukončena, ale já Vás vezmu časem zpět a ukážu vám, jak to v dějišti her vypadalo.

Můj výlet začíná v úterý 11. února brzy ráno. Dlouho jsem vybíral dopravu do Soči. Přicházel v úvahu vlak, který jede 24 hodin, ale po zveřejněné informaci, že budou letenky zmražené na 5 000 rublů, padla jasná volba na letadlo.

Takže v 11 hodin moskevského času se naše letadlo odlepilo od země. V Moskvě počasí deštivé, teplota okolo nuly, silná inverze. Za dvě hodinky jsme v Soči a nastává obrat o 180 stupňů. Teploměr ukazuje 15 stupňů, svítí sluníčko. Vyhrabu se z letiště a hurá na vlak.

P1030854

 

Letiště Soči

Letiště Soči

Nebudu se momentálně zabývat hodnocením, na to přijde řada jindy. Prostě se chci podělit z pocitů a dojmů ze Soči.

I když si člověk všechno předem najde různě na internetu, na mapách, zapíše si adresy, najde si čísla autobusů a všeho, stejně ho potom vždycky něco překvapí. Výjimka jsem bohužel nebyl.

Stojím před letištěm a hledám vlak. Nádraží a koleje přece nejdou lehce někam schovat, a když je nevidím, tak kde asi jsou??? Zvednu hlavu nahoru a už to vidím.

V dálce most se stanicí

V dálce most se stanicí

Ano, v tomto mostu je umístěna přímo vlaková stanice.  Vydávám se tím směrem, nádražní dvoupatrová (možná třípatrová) hala. Tři vchody ale otevřen jen jeden, jak typicky ruské. Stojím ve frontě na prohlídku. Sleduji ji, a vše dost důkladné.

Jdu na řadu. S vědomím, že „pípám“ vždy v jakémkoliv rámu projdu, a nezklamal jsem. Okamžitě se ke mně řítí pracovník ostrahy. Ošmatá mne, projede tím zařízením.  A kupodivu nic nenajde, ale je strašně ukecaný. Takže prohlíží co nejdéle a furt si chce povídat. Pak mě teda pustí, ale já idiot jsem tam nechal všechny ty věci ležet své. Takže samozřejmě okamžitě se ke mě seběhli, a začalo to vše znova. Ale potom už jsem se teda dočkal a dostal jsem se dál.

Vyjedu eskalátory navrch. Právě ujel vlak. Jdu zjišťovat, jak tu fungují jízdenky, protože všude psali, že doprava zdarma bude jen v den soutěže. Ale jaké milé překvapení, zdarma je to tu celou olympiádu. Hurááá, půl hodiny čekám na další vlak a už si to valím do Adleru.

Vlakové nádraží Adler

Vlakové nádraží Adler

Z letiště do Adleru jede vlak 9 minut a doveze nás opět k tří patrové budově, která byla postavena kvůli olympiádě, dříve tu stála jen ta žlutá budova, kterou vidíte na fotce. Vyřítím se z nádraží a čekám na autobus a maršrutku. Všude jsou vidět lidi, převážně v ruských barvách. Občas se tu mihne někdo další…

Autobus přijíždí a začíná tlačenice, jízdenky se kupují u řidiče za 19 rublů, což výrazně snižuje rychlost nastoupení. Po 10 minutách jsme se všichni narvali do autobusu a vyrážíme. Na první pohled mne zaujme velká křižovatka, na které je rozmístěno pět kruhů, kdo ví proč. :-)

adler koltzo

 

Cesta nemá být dlouhá, ale zdržuje ji dopravní zácpa. Jak jinak v Rusku. Přece jen se dostávám na místo, kam potřebuji. Všude stánky a obchody se suvenýry. Krásně upravené okolí, rozkvetlé tulipány. Palmy, a teplo.

 

Párkrát se zeptám, kam zamířit a jsem na místě. Malý hotýlek, nebo jak to nazvat. Za 2 000 rublů, zdaleka nejlevnější, co jsem našel. Rychle se ubytuji, trochu to prohlédnu, sprcha a musím vyrazit. Foto jsem bohužel zapomněl udělat, ale normální malý pokojík, s dvěma postelemi, dokonce televize!

Dneska je na pořadu dne biatlon, ženy stíhačka 10 km. Závod je sice od půl sedmé, ale já už ve dvě pro jistotu vyrážím. Opět autobusem zpět na nádraží. A co mne tu nečeká. První kontrola u vstupu na nádraží. Normální prohlídka a očekávaná. Potom, co jsem zjistil z jaké koleje mi to jede, jsem chtěl projít na nástupiště, ale tam mne čeká další velká prohlídka. Ještě důkladnější. Ale schvaluji to, nic se nemůže stát.

Už sedím ve vlaku do Krásné Poljany, 50 km od Adleru a jízda skoro hodinu. Po cestě se pomalu ukazují hřebeny.

P1040043

 

Po hodině vystoupím z vlaku a otevírá se mi krásný pohled. No podívejte se sami.

V takto malebném údolí je umístěné nádraží vlakové i autobusové. A odsud vedou lanovky do areálu Laura a k bobové dráze. Už z dálky vidím obrovskou frontu, takže na radu organizátorů se vydávám ke vzdálenější lanovce. Kousek pěšky podél říčky, a zde se naskýtá další krásné výhledy. Sluníčko hřeje i tady, okolo deseti stupňů. Pomalu se blížím…

P1030863 P1030864 P1030865 P1030867

 

Projdu další důkladnou kontrolou. Tady už musím ukázat lístek a pas fanouška. A už usedám do lanovky.

Po 15 minutách jízdy jsme na vrcholu. Sněhu hromady, ale teplo je tu taky. Ale vystoupení místních umělců potěšilo hned na začátek.

P1030879

Pojďme si je poslechnout. :-)

Teď už se vydávám na takovou malou horskou tůru. Asi kilometr pěšky sněhem do areálu biatlonu. Po cestě navštívím místní občerstvení, pivo za 150 rublů a párek v rohlíku taky za 150 rublů, ale v jejich poddání se mi velice zalíbil.

P1030880 P1030883

Celé cestování sem mi zatím zabralo dvě hodiny, čas neúprosně běží a blíží se začátek závodu. Proto se vydávám už na stadion. Lidí už přibývá, takže rychle najít nějaké dobré místo. Tribuna na stání, ale výhled dobrý. Snad pojedou holky rychle, abych to tady zvládl. Stadion Laura vypadá pěkně a podle výsledků našich biatlonistů nám asi i sedl.

Vzpomínka na konec závodu, kdy jsme stále doufali, že to Gabča dotáhne na placku.

Nakonec to bylo čtvrté místo, a já se můžu spustit zpět dolů a vydat se na cestu k „domovu“.

P1030894

Už ke konci závodu se na stadion stahovala mlha, a chvíli po dokončení areál zahalila naprosto, jako by Rákosníček zrovna chytil náladu uvařit, trošku mlhy. Takže se v mlze a šíleném špalíru blížíme k lanovce, která samozřejmě nemůže pojmout 12 tisíc lidí najednou, ještě když inteligence jedinců jе tak v nízkých dimenzí, že na lanovku pro 4 lidi se cpou po dvou, nebo i po jednom. Takže hodinové čekání na lanovku si lidé zpestří mimo jiné i zpíváním ruské hymny stále dokola.  Když už se po 10 hodině večerní konečně dostávám na lanovku, která je otevřená, takže zrovna nejtepleji tu není. Ale těch 20 minut se to dá zvládnout a na přestupní stanici si vystojím další frontu a už mne to doveze přímo k nádraží. Hurááá… Vlak zrovna přijíždí, podaří se mi dokonce najít volné místo, chci se zajet podívat na olympijské centrum, takže jedu. Za hodinu vystupuji. A všechno to vidím… Vstup dovnitř je možné jen na vstupenku za 100 rublů. To se mi už nechce a nechám to na zítra.

Tady stojí maršrutka, jaké to štěstí a dokonce je levnější než MHD. Jen za 17 rublů a za deset minut už jsem na místě. Problém nastal s hledáním ubytováním, nemohl jsem si moc dobře vybavit, kde bydlím. Ale i to se podařilo. Ve 2 hodiny jsem už v posteli a těším se na zítřejší hokej ČR – Švédsko.

Galerie dnešního dne

Video nakonec :-)

Mohlo by vás zajímat…

Další články, které se také týkají témat , , :

Diskuse ke článku

Přidat komentář
Zatím bohužel bez komentáře - pokud máš k článku co říct, napiš!

Přidat komentář

Máš nějaký dotaz anebo vlastní zkušenost s tématem článku? Nestyď se a napiš. Všichni si tykáme!